Blog zaměřený na Twilight Sagu a VD knižní i filmovou podobu.

Admins:

Ajwy a Claire


37. Kapitola - Lsti

10. září 2009 v 14:04 | ajwy |  Rozbřesk (Breaking Dawn) - kniha online
Aro se nepřipojil znova ke své úzkostlivé stráži čekající na severní straně mýtiny, místo toho jim pokynul kupředu.
Edward začal zálohování okamžitě, táhnouc za ruku mně a Emmetta. Zpěchali jsme zpět, držíc oči na rozvíjejíci se hrozbě. Jakob ustupoval nejpomaleji, s kůží na ramenou stojící jak cenil své tesáky na Ara. Renesmee popadla konec jeho ocasu jak jsme ustupovali; a držela ho jako vodítko, nutíc ho, aby zůstali s námi. Dorazili jsme k rodině přesně ve chvíli kdy tmavé pláště obklopili Ara.
Teď bylo jen padesát yardů mezi nimi a námi-vzdálenost, kterou kdokoli z nás mohl překonat ve zlomku sekundy.
Caius sen ajednou začal hádat s Arem.
"Jak můžeš strpět takovou ostudu? Proč tady nemohoucně stojíme tváří v tvář takovému skandálnímu zločinu, přikrytém takovou nehorázní lží? "Držel paže pevně u těla, ruce zkroucené do drápů. Divila jsem se, proč se Ara nedotkl, aby mohl sdílet jeho postoj. Byli jsme svědky rozdělení jejich řad? Mohli bychom mít takové štěstí?
"Protože je to všechno pravda," řekl mu klidně Aro. "Každé slovo. Koukni se, kolik svědků je připravených poskytnout důkazy o tom, že byli svědky toho, jak toto zázračné dítě roste a dospívá za krátkou dobu co ji znají. Že cítili teplo krve, která pulzuje v jejích žilách."Arovo gesto ukazovalo od Amuna na jedné straně až po Siobhan na straně druhé.
Caius reagoval podivně na Arova uklidňující slova, počínajíc lehce při slově svědci. Hněv vyzařující z jeho postoje byl nahrazen chladnou kalkulací. Podíval se na svědky Volturiú s výrazem, který vypadal trochu....nervózní.
Také jsme se podívala na rozhněvanou skupinu, a okamžitě jsem viděla, že ten popis již neplatí. Zuřivost k akci se obrátila k zmatku. Šeptaná konverzace kypěla davem, jak se snažili dát smysl tomu co se stalo.
Caius se mračil, hluboce zamyšlený. Jeho spekulativní výraz krmil plameny mého doutnajícího hněvu zároveň mi dělal starosti. Co když garda zasáhne znova, na nějaký neviditelný signál, jako předtím během jejich pochodu? Úzkostlivě jsem si prohlédla svůj štít, ale zdál se mi stejně neproniknutelný jako předtím. Teď jsem ho ohla v nízkou klenuté kupole nad naší společností.
Mohla jsem cítit ostré chocholy světla tam kde stála moje rodina a přátelé-každý jeden byl tal individuálním dotekem v mysli, že myslím, že s trochou cvičení bych je mohla rozeznat. Už jsem znala Edwardúv, byl z nich nejjasnější. Extra prázdný prostor kolem zářících bodú mi vadil; neexistovala fyzická hranice štítu, a kdyby se některý z talentovaných Volturiú dostal pod něj, nechránil by nikoho kromě mně. Cítila jsem rýhu na čele jak jsem přitáhla elastické brnění velmi opatrně blíž. Carlisle byl nejdále vepředu, já vtahovala štít palec po palci, snažíc se obalit jeho tělo tak přesně jak jen to šlo.
Zdálo se že múj štít chce spolupracovat. Objal Carlislúv tvar, když se přesunul ke straně aby stál blíž k Tanye, a pružně se roztáhl s ním, upozorňujíc na jeho jiskru.
Fascinovaná jsem zatahala za více vláken tkaniny, obalujíc každý záblesk tvaru, který byl přítelem a spojencem. Štít lpěl na nich ochotně, pohybujíc se s nimi když se pohli.
Přešla pouze vteřina, Caius pořád zvažoval.
"Vlkodlaci," zamumlal nakonec.
S náhlou panikou, jsem si uvědomila, že většina vlkodlakú byla nechráněna. Už jsem se chtěla natáhnout po nich, když jsem si uvědomila, že tak nějak pořád cítím jejich jiskry. Zvědavá jsem vykreslila štít pevněji, dokud Amon a Kebi-na nejvzdálenějším okraji naší skupiny nebyli mimo-s vlky. Poté, co byli na druhé straně, jejich světla zmizela. Již více neexistovali pro múj nový smysl. Ale vlci byli stále světlými plamínky-nebo spíše, polovina z nich byla. Hmm ... natáhla jsem štít znova, jakmile byl Sam krytý, všichni vlci byli znovu jasnými plamínky. Jejich mysli musejí být vzájemně propojeny více než si dovedu představit. Pokud byl Alpha uvnitř mého štítu, ostatní byly chráněni stejně jako on.
"Ach, bratře ...," odpověděl Aro na Caiovu zprávu s bolestným výrazem.
"Budeš taky bránit tuto alianci, Aro?" zeptal se Caius. "Děti Měsíce byly našimi hořkými nepřáteli od úsvitu času. Lovili jsme je až téměř do vyhubení jejich druhu v Evropě a Asii. Carlisle ještě podporuje toto zamoření odpornými škúdci-není pochyb, že se pokoušejí nás svrhnout. Čímž ještě léle ochrání svůj pokroucený životní styl. "
Edward si hlasitě odkašlal a Caius na něj pohlédl. Aro si položil jednu tenkou jemnou ruku na tvář, jako kdyby byl v rozpacích za druhého Starého.
"Caius, je poledne," poukázal Edward. Mávl na Jakoba. "Zjevně to nejsou Děti Měsíce. Nemají žádný vztah k vaším nepřátelúm na druhé straně světa. "
"Zrodil jsi zde mutanta" vyplivl Caius zpět.
Edwardovy čelisti se sevřeli a uvolnili, pak vyrovnaně odpověděl: "Nejsou to ani vlkodlaci. Aro ti múže říct vše pokud nevěříš mně. "
Nejsou to vlkodlaci? Vrhla jsem zmatený pohled na Jakoba. Pozvedl svá obrovská ramena a nechal je klesnout- pokrčení rameny. Taky nevěděl o čem to Edward mluví.
"Milý Caie, varoval bych tě abys na tohle netlačil, kdybys mi sdělil své myšlenky,"zamumlal Aro. "Ačkoliv si ta stvoření myslí o sobě že jsou vlkodlaci, nejsou. Přesnější název pro ně by byl měniči. Volba vlčí podoby byla čistě náhodná. Mohl to být medvěd nebo jestřáb nebo panter, když došlo k první změně. Tito tvorové opravdu nemají nic společného s Dětmi Měsíce. Mají pouze zděděnou zručnost svých otců. Je to genetické-nerozmnožují se zpúsobem infikování ostatních jak to dělají opravdoví vlkodlaci."
Caius hleděl na Ara s podrážděním a ještě něčím víc- možná obviněním ze zrady.
"Znají naše tajemství," řekl nevýrazně.
Edward vypadal že chce promluvit k obvinění, ale Aro promluvil rychleji. "Oni jsou stvoření z našeho nadpřirozeného světa, bratře. Snad ještě více závislí na utajení, než jsme my, oninás neprozradí. Opatrně, Caie. Ošemetná obvinění nás nedostanou nikam. "
Caius se zhluboka nadechl a přikývl. Vyměnili si dlouhý, významný pohled.
Myslím že jsem pochopila instrukce za Arovou opatrnou formulací. Falešné obvinění nepomúže přesvědčit svědky na obou stranách; Aro upozorni Caia na přechod k další strategii. Divila jsem se, pokud je důvodem zjevné napětí mezi oběma staršími-Caiova neochota sdílet své myšlenky dotekem-nezajímal se Caius o show stejně jako Aro. Pokud nadcházející porážka nebude natolik zásadní, pro Caia více než poškozená pověst.
"Chci mluvit s informátorem," oznámil Caius náhle, a obrátil pohled na Irinu.
Irina nevěnovala pozornost Caiově a Arově konverzaci, její tvář byla zkroucená v agónii, její oči zamčený na jejích sestrách, seřazených k smrti. Bylo zřejmé, u její tváře, že teď již věděla, že její obvinění bylo zcela nesprávné.
"Irina," vyštěkl Caius, nešťastný že ji musí oslovit.
Vzhlédla, polekaná a okamžitě vystrašená.
Caius škubl prsty.
Váhavě se přesunula z okraje formace Volturiú aby znovu stála před Caiem.
"Takže ty ses zjevně dosti mýlila ve svém tvrzení," začal Caius.
Tanya a Kate se úzkostlivě naklonili dopředu.
"Omlouvám se," šeptala Irina. "Měla jsem se ujistit o tom, co jsem viděla. Nenapadlo mě. . . . " bezmocně ukázala našim směrem.
"Milý Caie, mohl bys očekávat, že v okamžiku uhodne něco tak zvláštního a nemožného?" zeptal se Aro. "Každý z nás by udělal stejný předpoklad."
Caius švihl prsty na Ara aby ho umlčel.
"Všichni víme, že jsi udělala chybu," řekl zhurta. "Chtěl jsem mluvit o tvojí motivaci."
Irina nervózně čekala, kým bude pokračovat, a pak zopakovala, "Moje motivace?"
"Ano, na prvním místě proč si je přišla špehovat."
Irina ucouvla při slově špion.
"Byla jsi Culleny nešťastná, ne?"
Obrátila své utrápené oči ke Carlislově tváři. "Byl jsem," připustila.
"Protože ...?" pobídl ji Caius.
"Protože vlkodlaci zabili mého přítele," zašeptala. "A Cullenovi mi nedovolili pomstít ho."
"Měniči," opravil ji Aro tiše.
"Takže Cullenovi se postavili na stranu měničú proti vlastnímu druhu-dokonce proti příteli přítele," shrnul Caius.
Slyšela jsem, jak Edward znechuceně vydechl. Caius so odškrtával svúj seznam, hledajíc obvinění, které by vydrželo.
Irinina ramena ztuhli. "Tak jsem to viděla já."
Caius znovu čekal a pak vyzval: "Pokud bys chtěla podat formální stížnost proti měničúm- Cullenúm za jejich podporu-nyní je čas." On se pousmál nepatrně krutým úsměvem, čekajíc kým mu Irina poskytne další výmluvu.
Možná Caius nerozuměl skutečným rodinám-vztahúm založeným na lásce spíše než jen na lásce k moci. Možná přecenil sílu pomsty.
Irina trhla čelistí a vystřela ramena.
"Ne, nemám žádnou stížnost na vlky, nebo Cullenovy. Přišli jste sem dnes zničit nesmrtelné dítě. Nesmrtelné dítě neexistuje. Byla to moje chyba, a já za ni převezmu plnou odpovědnost. Ale Cullenovi jsou nevinní, a nemáte žádný důvod zde prodlévat. Je mi to moc líto, "řekla nám, a pak se obrátila tváří ke svědkům Volturiú. "Nestal se žádný zločin. Neexistuje žádný rozumný důvod, aby jste tady nadále zústali."
Caius pozvedl ruku, když promluvil, a v ní měl podivný kovový předmět, vyřezávaný a ozdobený.
To byl signál. Ohlas byl tak rychlý, že jsme všichni zírali, v překvapené zatíco nedůvěře, že se to stalo. Než by mohl být čas k reakci, bylo po všem.
Tři vojáci Volturiových skočili vpřed a Irinu zcela zakryly jejich šedé pláště. Ve stejném okamžiku, hrozivý kovový skřípot práskl napříč mýtinou. Caius vklouzl do středu šedé tlačenice, šokující ječivý zvuk explodoval v překvapující stoupající sprchu jisker a jazyky ohně. Vojáci odskočili zpět z náhlého pekla, okamžitě znovu zaujímajíc svá místa v dokonalé přímce gardy.
Caius stál sám vedle hořících pozústatkú Iriny, kovový předmět v jeho ruce stále vrhal tryskající tlusté plameny do hranice.
Se slabý kliknutím oheň tryskající s Caiovy ruky zmizel. A zalapání po dechu rozčeřilo skupinu svědků za Volturii.
Byli jsme příliš zděšeni, než abychom vydali nějaký zvuk vůbec. Jednou věcí bylo vědět, že smrt přichází s nelítostnou, nezastavitelnou rychlostí, ale bylo něco jiného dívat se, jak se to stane.
Caius se chladně pousmál. "Teď převzala plnou odpovědnost za svúj skutek."
Jeho oči pohlédli na naše přední linie, rychle se dotknouc Tanyiny a Katiny zmrazené podoby.
V té sekundě jsem pochopila, že Caius nikdy nepodceňovat vazby na skutečnou rodinu. Tohle byla zábava. Neočekával Irininu stížnost, on si přál její vzdor. Svou omluvu jejího znííčení, aby vznítil násilí, které plnilo vzduch jako hustá, hořlavá mlha. Hodil rukavici.
Tento napjatý mírový summit se potácela již více prekérně než slon na laně. Jakmile by se začal boj, neexistoval by způsob, jak ho zastavit. Jenom by se stupňoval, dokud by jedna strana zcela nevyhynula. Naše strana. Caius to věděl.
Taky Edward.
"Zastavte je!" zakřičel Edward, vyskočíc aby chňapl Tanyino rameno jako naklonila směrem vpřed k usmívajícímu se Caiovi s šíleným křikem čistého vzteku. Nemohla setřást Edwarda kým měl Carlisle náručí obemknuté kolem jejího pasu.
"Je příliš pozdě na to, abys jí pomohla," zdůvodnil naléhavě jak bojovala. "Nedávej mu, co chce!"
Kate byl těžší udržet. Ječící bezeslov stejně jako Tanya, se zlomila v prvním kroku k útoku, který by skončil smrtí nás všech. Rosalie k ní byla nejblíže, ale kým ji mohla Rose znehybnit, Kate ji dala tak prudký šok, že Rose přimáčkl k zemi. Emmett schmatl Kate za rameno a hodil ji dolů, potom sej í zapřel kolenem do zad. Kate se mu válela pod nohama, vypadalo to že ji nikdo nezastaví.
Garrett sebou mrštil po ní, čímž ji znovu přitloukl k zemi. Chytil jí ruce, uzamknouc je kolem jejích zápěstí. Viděl jsem jak mu křeč projela tělem jako mu dala šok. Jeho oči se vyvrátili, ale jeho stisk to neuvolnilo.
"Zafrino," vykřikl Edward.
Kate oči zústali prázdné a její křik se změnil v nářek. Tanya se Pŕestala prát.
"Vrať mi múj zrak," zasyčela Tanya.
Zoufale, ale se vší jemností jakou jsem zvládla, jsem přitáhla svůj štít ještě těsněji kolem jisker mých přátel, odloupnouc jej pečlivě od Kate, zatímco jsem se snažla udržet ho kolem Garretta, vytvoříc tenkou kúži mezi nima.
A pak Garrett znovu nabyl nad sebou vládu a opět držel Kate na sněhu.
"Když tě pustím, složíš mě znovu, Katie?" zašeptal.
V reakci zaprskala stále mlátíc na slepo.
"Poslouchejte mě, Tanyo, Kate," řekl Carlisle tichým ale intenzivním šeptem. "Pomsta jí nyní nepomůže. Irina by nechtěla aby jste přišli o život tímto zpúsobem. Zamyslete se nad tím, co právě děláte. Pokud na ně zaútočíte, my všichni zemřeme."
Tanyina ramena se shrbila žalem, a naklonila se ke Carlislovi pro podporu. Kate byla konečne nehybná. Carlisle a Garrett nadále utěšovali slovy příliš naléhavými, než aby zněli příjemně.
A moje pozornost se obrátila k tíhe zírajících pohledú, které na nás tlačili v našem momentu chaosu. Koutkem oka, jsem viděla, že Edward a všichni ostatní kromě Carlisla a Garretta byly rovněž opět ve střehu.
Nejtěžší pohled patřil Caiovi, zíral s rozčilením a nevírou na Kate a Garretta ve sněhu. Aro taky pozoroval ty dva, nedůvěra byla nejsilnější emocí na jeho tváři. Věděl, co Kate dovede. Cítil její potenciál skrze Edwardovy myšlenky.
Pochopil co se teď děje -viděl, že můj štít narostl v pevnost a jemnost daleko nad rámec toho, o čem Edward věděl, že dovedu? Nebo si myslel, že jste se naučil Garrett své vlastní formě imunity?
Stráže Volturiú již stáli v disciplinovaném pozoru-byli přikrčení dopředu, čekajíc na počátek protiúderu, okamžik, kdy je napadnem.
Za nimi, čtyřicet tři svědkú sledovalo s velmi odlišnými výrazy než ti, kteří odmítli vstoupit na mýtinu.
Zmatek se změnil v podezření. Bleskurychlé zničení Iriny nimi všemi otřáslo. Jaký byl její zločin?
Bez okamžitého útoku, se kterým Caius počítal k odvrácení pozornosti od svého náhlého činu, zústali svědci Volturiú před otázkou co přesně se tady děje. Aro rychle pohlédl zpátky, když jsem se dívala, jeho tvář ho prozradila zábleskem mrzutosti. Jeho potřeba divákú těžce ztroskotala.
Slyšela jsem, jak k sobě Stefan a Vladimir šelestí v tichém veselí nad Arovými nepřijemnostmi.
Aro se zřejmě Rumuny nezabýval. Ale já jsem nevěřila tomu, že nás Volturiovi nechají na pokoji, jen aby zachránili svou reputaci. Když skončí s námi, jistě si za příští cíl vyberou své svědky. Cítil jsem divnou, náhlou lítost s hromadou cizincú, které Volturiovy přivedli, aby se dívali jak zemřeme. Demetri by je lovil až kým by je nevyhubil taky.
Pro Jakoba a Renesmee, pro Alici a Jaspera, pro Alistaira, a pro tyto cizince, kteří nevědí, co je dnešek bude stát, Demetri musel zemřít.
Aro se lehce dotkl Caiova ramene. "Irina byla potrestána za křivé svědectví proti tomuto dítěti." Tak tohle byla jejich omluva. Pokračoval dál. "Možná bychom se měli vrátit k púvodní záležitosti?"
Caius se napřímil, a jeho výraz se nečitelně zakalil. Zíral dopředu, nevidoucí. Jeho obličej mi připomněl, zvláštní, osobu, která se právě dozvěděla, že byla degradována.
Aro se posunul vpřed, Renata, Felix, a Demetri automaticky s ním.
"Jen abychom byli dúkladní," řekl, "Chtěl bych mluvit s několika ze svých svědků. Postupy, víte. " mávl přezíravě rukou.
Dvě věci se stali najednou. Caius zaměřil oči na Ara, a drobný krutý úsměv se mu vrátil. Edward zasyčel, jeho ruce se sevřeli v pěsti tak pevně, že vypadali jako by kosti v jeho kloubech měli prorazit diamantově tvrdou kůži.
Zoufale jsem se ho chtěla zeptat, co se děje, ale Aro byl dost blízko, aby slyšel i nejtišší dech. Viděla jsem jak Carlisle úzkostlivě pohlédl na Edwardovu v tvář, a pak jeho vlastní tvář ztvrdla.
Zatímco se Caius pokoušel o neúčinná obvinění a nerozvážné pokusy o spuštění boje, Aro musel přijít s více efektivní strategií.
Aro se jako duch přenesl přes sníh, daleko na západní konci naší linie, asi deset yardú od Amun a Kebi. Vlci poblíž se zlostně naježili, ale drželi své pozice.
"Ah, Amun, múj jižní soused!" řekl Aro vřele. "Je to už dávno, co jste mě navštívili."
Amon byl nehybný úzkostí, Kebi jako socha o jeho boku. "Čas znamená málo, nikdy jsem nepochopil jeho význam," řekl Amun nehybnými rty.
"Taky pravda," souhlasil Aro. "Ale možná jsi měl jiný důvod, abys zůstal dál?"
Amun neřekl nic.
"Může být strašně náročné na čas-organizovat nově příchozí do klanu. Já to dobře vím! Jsem vděčný že mámo statní, abych se vypořádal s nudou. Jsem rád, že vaše nové přírůstky zapadli tak dobře. Bylo by úžasné, kdybch byl představen. Jsem si jist, žes mě brzy chtěl navštívit. "
"Pochopitelně," řekl Amun, tónem tak necitlivým, že to nebylo nemožné zjistit, zda je v jeho souhlasu strach či sarkasmus.
"No, a teď jsme všichni spolu! Není to krásné? "
Amun přikývl, jeho tvář prázdná.
"Ale důvod vaší přítomnosti zde není tak příjemný, bohužel. Carlisle vás vyzval, abyste svědčili? "
"Ano."
"A co pro něj dosvědčíte?"
Amun mluvil se stejně studeným nedostatkem emocí. "Na požádání jsem pozoroval dítě. Bylo téměř okamžitě zřejmé, že se nejedná o nesmrtelné dítě-"
"Možná bychom měli definovat naši terminologii," přerušil ho Aro, "nyní se zdá, že máme novou klasifikaci. Nesmrtelným dítětem, samozřejmě myslíš lidské dítě, které bylo pokousáno, a tak přeměněno v upíra. "
"Ano, to je to, co mám na mysli."
"Co jiného jsi na dítěti pozoroval?"
"Ty samé věci, které jsi již jistě viděl v Edwardově mysli. To, že dítě je biologicky jeho. To, že roste. To, že se učí. "
"Ano, ano," řekl Aro, jen s náznakem netrpělivosti ve svém jinak přívětivém tónu. "Ale konkrétně za těch pár týdnú co jste tady, co jsi viděl?"
Amun zvraštil čelo. "To, že roste ... rychle."
Aro se usmál. "A myslíš si, že by ji mělo být umožněno žít?"
Zasyčení uniklo přes mé rty, a nebyla jsem sama. Polovina upírú v naší linii byla ozvěnou mého protestu. Zvuk bylo tiché zuřivé syčení visící ve vzduchu. Napříč přes louku, pár svědků Volturiových vydalo stejný zvuk. Edward ukročil zpět a zbylou ruku omotal kolem mého zápěstí.
Aro se za zvukem neotočil, ale Amun se ztěžka ohlédl.
"Nepřišel jsem abych soudil" prohlásil dvojznačně.
Aro se lehce usmál. "jenom tvůj názor."
Amunova čelist se vyhladila. "Nevidím ohrožení v dítěti. Učí se, dokonce rychleji než roste. "
Aro přikývl, zvažujíc. Po chvíli se odvrátil.
"Aro?" zavolal Amun.
Aro zavířil zpět. "Ano, příteli?"
"Podal jsem své svědectví. Nemám na věci zde žádný další zájem. Moje družka a já bychom rádi odešli. "
Aro se vřele usmál. "Pochopitelně. Jsem tak rád, že jsme si mohli trochu promluvit. A jsem si jist, že se navzájem opět brzy uvidíme. "
Amunovy rty byly pevnou linkou, když jednou přikývl, rozzeznávajíc hrozbu. Dotkl se Kebina ramene, a pak oba rychle odběhli k jižnímu okraji louky a zmizeli mezi stromy. Věděla jsem, že se hodně dlouho nezastaví.
Aro klouzal zpět podél naší linie na východ, jeho stráže nervózně postávali. Zastavil se před Siobhaninou masivní postavou.
"Ahoj, drahoušku Siobhan. Ty jsi stejně krásná jako vždycky. "
Siobhan naklonila hlavu, čekajíc.
"A ty?" Zeptal se. "Mohla bys odpovědět na mé dotazy stejně jako Amun?"
"Ano," řekla Siobhan. "Ale já bych snad ještě trochu přidala. Renesmee chápe omezení. Není nebezpečím pro lidi-hodí se k nim lépe než my. Nepředstavuje žádné nebezpečí prozrazení. "
"Nevíš o žádném? " zeptal se Aro střízlivě.
Edward zavrčel, tichý rostoucí zvuk v jeho hrdle.
Caiovy zatažené rudé oči zjasněli.
Renata se starostlivě naklonila k pánovi.
A Garrett uvolnil Kate udělajíc krok vpřed opomíjejíc Katinu ruku, když se tentokrát snažila zachytit ona jeho.
Zbytek kapitoly na: www.nejentwilight.webnode.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama